Se sebekoučinkem se mi podařilo zhubnout, ale váhu jsem neudržela, další hubnutí se mi už nedaří a propadám obavám z dalšího nabírání na váze. Mám až přehnaný strach z jídla nebo si ho vyčítám.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
P.S. Pokud to dodržuji, tak opravdu hubnu, cvičení je jako bonus na kondičku, pružnost atd. a na to, že mohu sníst o něco víc.
Maminkamartina - já mám nastaveno 5000 kJ a taky nemám tolik pohybu jako ty. Lehká práce na zahradě o víkendu, přes týden jednou pilates, jednou powerjógu a občas plavání nebo spinning nebo aquaerobik. Možná nervy a zpomalený metabolismus, anebo jak říká bessi, válečný režim, kdy chce tělo využít vše, co se dá.
maminkamartina- po týdnu 400g nahoře může být i zadržováním vody. Je to moc krátká doba na nějaké závěry. Já mám nastaveno 5600KJ a to zdaleka nemám tolik pohybu jako ty ( jen lehká práce na zahradě a občas procházka se pesou). Neudělala jsi v zapisování chybku? Abys neměla malý příjem a tělo se nenastavilo do válečného režimu- mám toho málo, tak si vše uložím...
Ahojky, už dlouho jsem tu nebyla a znovu začínám hubnout. Před týdnem jsem začala zapisovat a jde mi to bych řekla dobře. Semaforky mám z těch 7dní 2x zelené. Jinak teda mi to hlavně v začátku psalo, ze málo jím. Sportu mám bych řekla akorát - víkend 2x běh 5km( 6km/h) + 5x týdně 4hodiny náročné práce, kdy ze me úplně lije. Jinak venčení 3x denně tahnouciho psa (po 30-60minutach). A vyletovani se 3detmi (procházky, plavání, cvičení v přírodě...). Takže pohybová aktivita je od 3000-5000kJ denně. Jídlo mi to nastavili na 5400kJ, coz dodržuji, 2x sem mela vyšší tuk. Ale co mě"užírá" - váha jde spíš nahoru, místo dolů. Za týden 400g :( Ani cm nejdou dolu. Mám jen 158cm a vážím cca 64kg, což je dost. Vůbec se v tom necítím dobře. Nemám co na sebe.... Jako lidi mi jsou ukradeny, nestydím se, ale prostě nejsem tak "ohebna" , pevná a do ničeho hezkého se nevlezu. Proto chci hubnout, abych si mohla vzít zase pěkný veci, když už nam deti skoro odrostli a nemá me kdo upatlat :) , abych mela dobry pocit, když třeba s dcerou scicim a mohla ji ukázat, ze dovedu to, co jsem dovedla dříve..... Proste chci zhubnout, abych se cítila lepe ja a ono to nejde dolu, ale nahoru. Nejmenší váha, co se mi pred 3lety podařilo zhubnout bylo 61kg. A pak se to kouslo. Za 3roky jsem stihla nakynout na 74 a pak zase zhubnout, pak jsem se držela na tech 62kg, jenže ted nam dali hromadne vypovedi, takže jsem zas bez práce (ty 4hodiny chodím na brigádu, at aspoň neco dělám) a jak jsem přestala do té práce chodit, tak jsem začala zase pribirat a ted už to dolu nejde :( Poradíte prosím co dělám spatne nebo pokud jsem na spatne diskuzi, tak kde jinam napsat? Dekuju. Martina
Pernello, tady těžko radit,ale asi sis odpověděla sama.Treba já osobně vážím už víc než rok a musím si platit koucink, protože nejsem schopna dlouhodobě udržet vyváženou stravu.Takze volím menší zlo a jsem šťastná, ze mne přestala honit mlsná.Jestli to mas tak našponované, Nemáš to snadné udržet.Mi se třeba mých 6500 festival nelíbí ale váha leze zvolna dolů a už se vejdou do staršího oblečení, takže asi jdu správně i když už pekelně dlouho.
Mě trochu děsí ta nutnost věčné kontroly. Už mě to zapisování moc nebaví, jedu čtvrtý měsíc, váhu pořád nemám úplně tam, kde bych chtěla, ale jak přestanu psát, okamžitě jdou dekagramy nahoru, i když jím odhadem jen o maličko víc. (asi mám špatný odhad :)
sifaka: Byla jsem i na 53 kg - v podstatě ideál, pokud jsem šla pod 53 kg, tak už jsem byla trochu jako smrtka. Ale hubla jsem z 75-76 kg, což už bylo s mou nížkou (nemůžu říkat výškou) přesně na hranici obezity. Navíc začínám mít věk - jsem 50+, a to už tělo tolik energie samo o sobě nepotřebuje. Proto mám i tak nízký BMR. Ne, že bych ten věk cítila, s touhle váhou jsem fakt v pohodě. Člověk si tu dodávanou energii musí trochu rozdělit, ideální je alespoň něco spálit aktivitou, což u mě jde jak kdy. Když musím psát, tak dřepím u počítače a ještě jsem k tomu nervózní, že nestíhám a přidá se pár povinných oslav, tak jsem ráda, že váhu vůbec držím. Naopak v mé práci se nyní už na jaře dostanu ven, takže pohybu bude více a snad se i trochu více najím. Ale i tak v nejlepším budu moci tak okolo 7000 kJ - s nižší váhou a zvyšujícím se věkem je i nižší BMR a od toho se nakonec všechno počítá. Samozřejmě, pokud se započte aktivita, lze úměrně přidat. Ale není to zrovna lehké.
...nevím, zda to není hloupé sem psát, ale jestli chceš mít 6000 kJ-tak budeš muset(beru dle mého názoru)....Vážně, když vidím na obalech potravin, že 8400 kJ se bere jako průměr-ano, jsi trochu trpaslík ale na bicyklu:-).....6000 je porce pro rejska a ne pro pracujícího člověka.Nakolik s tím dokáže zahýbat pomrvený metabolismus a věk-to je otázka jiná.
Jasně že 400 g nic hrozného není, ale já to rvala dolů deset dní, tak se bojím, aby z toho nebylo vzápětí kilo.
Sifako, taky mám ten dojem. 9000 kJ na hubnutí? To se bojím, že já nemůžu ani na udržení.
Moje kamarádka zhubla už před pár lety, vždycky měla sklony k baculatosti, ale teď se drží. Je jí něco přes padesát a drží se prý tak, že každý den skočí na váhu a vidí, jestli dneska může trochu hřešit nebo ne. A funguje jí to. Já to zkusila po shození těch 7 kil a po týdnu jsem skončila s 400 g navíc. Děsí mě to, tak jsem radši rozjela nový cyklus s tím, že se pokusím shodit ještě pár kil a mezitím vymyslím, co dál.
Vím, že bych měla jet pak další cyklus s postupným navyšováním a zdá se, že se tomu nevyhnu. Jen aby to mělo očekávaný efekt a nemusela jsem počítat 6000 kJ do konce života :-).
Pernello, vypadá to, že jsme na tom podobně akorát, že já jsem tlouštík od dětství a nepamatuju si kdy bych vážila 60 kg:-)Prostě když jsem měla 73 tak jsem se cítila ohromně dobře.Mi před chvílí STOB spočítal BMR cca 6150, takže já vlastně jedu lehce nad bazál a jak píšeš-dá se z toho žít ale nic navíc neexistuje.Ovšem to není udržovák.Mi bylo doporučeno při hubnutí a sportu obden 2 h cca 9000 kJ a to bylo fajn.I když fakt že"vyjíst" 9000 kJ zdravou stravou je docela fuška.Už vidím ten rozdíl.Už delčí dobu hapruju se zdravím, tak zkouším jak se žije"bez pohybu"-jak jsou tu někteří nuceni po nemoci nebo úraze.
Pokud máš dost času-být tebou zkusím navýšit.Jenže fakt je to zřejmě navýšení na hlad a ne na mls, protože stejně pak budeš muset dohánět bílkoviny.
Máte někdo zkušenosti s tím udržováním? Když budu pomalu přidávat, jak navádí sebekoučink, tak si tělo pomalu zvykne a dostanu se na nějakou normální úroveň aniž bych přibírala?
Mně už žádné menší omezení nepomáhá, musím opravdu striktně zapisovat a dodržovat, jinak se váha dolů nehne.
Já měřím 160, vážím teď 64, ale málem jsem to dotáhla po Vánocích na 70. Ráda bych kolem 60 kg, vzhledem k pokročilejšímu věku netoužím být hubená. Mám odjakživa větší zadek. BMR mám 5200. Takže to všechno asi není tak zlé. S těmi 6000 kJ vyjdu docela dobře, nemám hlad, ale nemůžu si dát nic navíc, to je jasné. A hlavně se bojím, abych zas nezačala přibírat, protože mám ráda sladké a celý život s tím bojuju.
Tedy Gábi 55/160 ?...to máš postavu fest v pořádku :-))...se nedivím, že se nechceš rozežírat :-)...Já tedy nevím děvčata, ale já se docela těším na těch 8400 kJ, co se teď píše na obalech potravin jako doporučený příjem pro normál.Když to tak vezmu, já budu spokojená se 75 kily a k tonu už mi chybí jen 9 :-)
Ono záleží na výšce a váze.Momentálně mám výpadek ve sportovní aktivitě, mám jen zaměstnání v pohybu, proto jsem cvičně nastavila 6500 kJ a vesměs nepřekračuju.Váha kolísá ale vcelku jde více dolů.Nikdy jsem neměla tak málo kJ, tak se teprve učím s tím vystačit.Níž už je to pro mě nepředstavitelné.
Hubnout půl kila nebo i trochu méně za týden není vůbec špatné. 0,5 kg týdně je 26 kg/rok, kdybys hubla půlku, tak je to pořád 13 kg/rok, což mi vůbec nepřijde špatné. Hlavně to chce klid a trpělivost. Záleží i na výšce, velké tělo potřebuje více energie, malé, jako třeba to mé, málo. Tudíž netuším, jaké máš BMR neboli bazální metabolismus, zkus se řídit i podle něho a halvně zásadně být nad ním, jinak bude ělo extrémně šetřit.. Já také o moc více než 6000 Kj nemůžu. Můj BMR je mezi 4700-4800 kJ, bohužel. Zatím nezapisuji, ale má 2 kila z vánoc a předvánoc se mě drží jako klíště. Ještěže mám zatím postavu v pořádku i tak, ale stojí to docela úsilí. Nejhorší jsou různé oslavy, kde vůbec nechápou, proč při normální postavě momentálně 55-56 kg na 160 cm nechci ty jejich věci jíst. Jenže teď jedu zase pryč a nebudu si moci celý týden vybírat...
A vy nemusíte tak nízko? Já při tomhle příjmu a čtyřech hodinách cvičení týdně hubnu půl kila nebo ještě míň.
Na doporučení pro Pernellu jsem taky zvědavá....Mám to podobně.Mám problém bez zapisování uhlídat hladinu kJ.Ač mám nějaké snídaňové a dopolední kombinace v receptech zadané-s s obědem se mi to většinou rozjede a pak bez koučinku neodhadnu poměr B/T/S.
A být na 5500-6000 kJ delší dobu?Tak to je drsné...
Dobrý den,
podařilo se mi zhubnout se sebekoučingem 7 kg, vynechala jsem týden zapisování, ale od předchozího režimu jsem se odchýlila jen maličko. Pravidelně šlapu na crossu 4xhodinu týdně. Po předchozích hubnutích jsem vždycky postupně většinu váhy znovu nabrala. Teď se bojím, že se to bude opakovat a vzhledem k mému věku (46) to tentokrát šlo velmi ztuha a tak si chci opravdu váhu udržet. Jenže když jen trochu polevím ve stravování, váha jde okamžitě nahoru. Můj příjem při hubnutí je 5500 - 6000 kJ. Snad nebudu muset do konce života zapisovat :-)? Máte pro mě nějakou radu?
Terka911: Na kartě Zábavné hubnutí - volba "Spočítejte si " je výpočet BMI pro mladistvé. Podle něj máš podváhu. Vzhledem ke sportovní aktivitě tělo potřebuje víc živin. Pokud mu je nedodáváš průběžně, projeví se to nárazovým přejídáním. Přibírat bys mohla začít až v dospělém věku po ukončení sportovní aktivity, kdybys neupravila příjem k výdeji, což se sportovcům stává. Teď vyšší příjem potřebuješ, aby ses dostala z podváhy na "ideál".
Zpráva:
Dobrý den, je mi 15 let, měřím 160 cm a vážím 46 kg. Čyřikrát týdně mám 2-3 hodiny tréninku moderní gymnastiky. Velmi často, asi třikrát do týdne, se mi stává, že se velmi přejím. Někdy je to po tréninku, ale i když zrovna trénink nemám. Mamka mi říká, že v tomhle věku je to normální a že moje tělo prostě potřebuje víc živin. Já se ale bojím, že za chvíli to bude hodně vidět a opravdu příberu. Už teď nejsem se svou postavou nejspokonější, ale možná to bude vidět za pár let, že se přejídám? Sním toho opravdu hodně, třeba 3 misky vloček s mlékem, ovoce a ještě například pečivo s lučinou. A to vše jen ke svačině. Prosím poraďte mi co mám dělat. Děkuji za odpověďTereza Horáková (12.5.2015)
Jsem v podstatě na začátku, zapisuji a pomáhá mi to v sebekontrole. Po každém zhubnutí u mě následovala fáze vnitřní sebechvály a přesvědčení, že už ta kila nikdy nenaberu. Opak byl pravdou, vždycky jsem se nechala ukolébat tím momentálním pocitem úspěchu a ani pomaličku stoupající ručička na váze mě nedokázala postrčit k disciplíně. Vždycky to bylo "Dneska si dám dortík nebo chipsy a od zítřka zase začnu" a nikdy už jsem včas nezabrzdila. Je fakt, že když máte partnera, kterému vaše kila navíc nevadí a sám nemá potřebu se v jídle ukáznit, je to dost těžké. Ale jak už tady někdo napsal, je to hodně o psychice. Musím říct, že mě hodně teď pomáhá to, že mohu problém s váhou nést s pomocí všech stejně postižených tady na STOBU. Moc mě mrzí, že jsem na to nepřišla už dřív. Nepropadejte panice a jídla se nebojte. Vždycky jsem přirovnávala závislost na jídle k závislosti na alkoholu. Náš problém je v tom, že jíst se musí, zatímco bez alkoholu se žít dá. A proto jsme lepší a silnější, protože s tím "drakem" musíme bojovat den co den a na rozdíl od alkoholiků se ho musíme dotýkat a používat ho pro své přežití. Takže držím palce !
Zapisování mě zatím celkem baví-hlavně mě to usměrňuje a radí. Většinou mám problém se sacharidy-moc a málo tuky. Když jsem doma, tak si připravím jídelníček na cca 2 dny předem a není problém mít semaforky zelené a mít 25-26 bodů. Ale když jsem byla na dovolené a jídlo bylo dané, tak tam problém byl - musela jsem shánět jídlo - hlavně zeleninu bokem :) a celkově jsem nebyla schopna sníst tolik kolik bych chtěla a pak jsem se pohybovala na 8-15 bodech. Bylo to frustrující, že jsem nemohla jíst to co chci a ve svém množství..příště si to udělám po svém...Jinak si kladu otázku, kdy budu schopna odhadnout míru příjmu bez sebekoučinku ? :)
To je špatně, jídlo není nepřítel, jen musíš správně sestavit skladbu a množství. A nemusí tu znamenat " méně, znamená více", naopak.
Ahojky Myrtil, zcela chapu Tve pocity, tolik si prejes zhubnout, ze se bojis cokoli snist, abys nezhatila sve usili.Nezapominej, ze hubnuti je predevsim o psychicke i fyzicke pohode a budes -li se prehnane bat a omezovat se az presprilis, Tve telo bude ve stresu a pak pujde hubnuti o to hure.Zkus zamestnat sve myslenky i jinymi tematy nez je jen hubnuti, pote pro Tebe bude snadnejsi dostat telo do pohody, kdyz nebudes myslet stale jen na jidlo a hubnuti...Zkus take hubnuti v Tvem pripade vice korigovat cvicenim a v jidle se az tak striktne neomezovat.Uvidis, ze kdyz si nebudes jidlo zakazovat a delat vycitky, pujde to lepe.Zkus zastat metodu jez jen polovinu od vseho co mas rada a doplnit cvicenim.Urcite uvidis pokroky.Drzim Ti palecky a preji hlavne dusevni pohodu a radost ze zivota!Niki
Myslím, že Vítek a Veselínek uhodili hřebíček na hlavičku. Vykrystalizovlo se mi to podobně. To zdravé jím na najedení a to nezdravé pro chuť, občas a hlavně u toho nemám výčitky svědomí. Skvělé je, že jsem si zvykla na pohyb a pokud si denně neujdu svojí porci kilometrů a neodcvičím svoje minuty nejsem se svým dnem spokojená. A i když jde váha teď dolů hodně pomalu, v důsledku posilování nabírám svalovou hmotu a to je asi dobře. Tak neztrácej nervy ani chuď do zdravého života a kolegyním se pochlub. Jak někdo něco slíbí veřejně, je mu přeci jenom trapně slib nesplnit.
Děkuji všem diskutujícím za dobré nápady a všem přeji, aby si při hubnutí jídla užívali, aby zůstali labužníkem. Cílem sebekoučinku je, aby vám jídlo zůstalo i nadála kamarádem, a abyste našli jídla, která vám chutnají a přitom jsou nutričně výhodnější - přesně jak topíše Veselínek - aby se zdravý způsob stravování spojil s chutěma. A když to někdy nevyjde tak se nic neděje - nikdo není dokonalý. A cílem Sebekoučinku je, abyste po nějaké době už nemuseli zapisovat, aby se vám to zautomaizovalo a nemuseli už na jídlo tolik myslet a vrátili se k němi až při recidivě, která je také přirozená. Tak užívejte živoa i jídla.
Dovolím si sem přidat jeden můj typ - třeba někomu pomůže. Koupila jsem si ve zdravé výživě kakaové boby, a protože mě občas přepadne večer chuť na čokoládu, tak si místo ní dám 2 ty kakaové boby.
Mysho - vaše odkazy mažu....je to proti pravidlům stobklubu!
Ty potraviny, které nemají na štítku kalorické hodnoty a BTS- nekupuji, nejím.
Zapisuji - to je první uvědomění si situace, když je to zapsané - vidím nedostatky, hned koriguji. Denně pročítám tento web, motivuji se. Začínají se mi měnit chutě. co jsem nezdravého dřív miloval, už mi teď občas nechutná ! Těším se , až to bude vždycky. Prostě se těším, až se mi zdravý způsob stravování spojí s chutěma.
Nezapisovat je blbost. Jsou závislosti nezdravé, to je jasný, ale je sice málo, ale i závislostí zdravých. Jako závislost na Stobu a zapisování, hlídání se.
Iwetkaa: 6-8 kg je fakt úspěch. Gratuluji. Nepropadej panice. Já jím zdravo-nezdravě a taky jde váha pomalu ale jistě dolů. Stačí 0,3-0,5 kg za týden. Jde o to nemít hlad a nezdravé věci si zaplánovat do jídelníčku a počítat s nimi. Dám příklad - mám rád chleba s máslem a medem. Aby to k něčemu bylo, musel jsem použít aspoň 20 g másla na krajíc. To je 600 kJ. Když jsem si spočítal, že je to stejná energie, jaká je např. ve 100 g tučného tvarohu, tak mě zamrazilo. Zkusil jsem chleba s medem a tvarohem - úžasná chuť. Časem jsem vyměnil tučný tvaroh za odtučněný a dávám si ho jen 30-40 g a stačí to. Ale med jím dál. A taky uherák, čokoládu, tučnou nivu. Nevzdal jsem se ničeho, co jsem měl předtím rád. Ale jím toho podstatně méně a jen na chuť. Zdravé jídlo jím na hlad a nezdravé na chuť. Opravdu to jde, věř mi. Zkus si přečíst můj blog. Musíš najít takové potraviny, které ti chutnají a zasytí tě. A pokud možno pestrou stravu, jinak se toho člověk přejí a nemůže to potom už ani vidět. Zařadit do jídelníčku zeleninu, najít takovou, která chutná a nedělá problémy. Pomůže ti se zasytit i při nižším kalorickém příjmu. Vždycky, když mě honí mlsná, něco v mém jídelníčku chybí - třeba málo zeleniny, je tam moc tuků nebo málo tekutin. zkus si poctivě jídlo zapisovat a počítat. Semaforky ti napoví. Hlavně nepropadat panice, změna jídelníčku a způsobu stravování je velký zásah a je třeba ho dobře promyslet. Tak hodně štěstí.
Ahoj Iwetko, 6-8 kg máš dole?To je přece úspěch ne?Spíš soustřeď pozornost na to, co Ti jde, než na to, co se nepodařilo.Měň věci postupně, ale trvale a ono se to časem určitě na váze projeví.Můžeme se tu podporovat navzájem, ale je fajn mít i v reálu se komu vypovídat..Neporovnávej se s kamarádkou, ale zkus se od ní inspirovat.Asi je důležité se mít ráda i bez zhubnutých kil a neodvozovat od toho svoji hodnotu.Dělat věci, které Tě baví a těší.Nemyslet jen na svoje trable, ale všímat si i trablí svého okolí.Mám zkušenost, že když někoho podpořím v době, kdy to potřebuje, příště zase on podrží mě, když jsem ve srabu já..Vyděržáj pianěr.
Já nemám radost z jídla ani když jím zdravě, ani když jím nezdravě.. chtěla bych to nakombinovat- zdravě jíst a občas si zobnout něco nezdravého pro oživení, ale nejsem toho schopna.. cvičím, ale dokud se nenaučím jíst, je mi to prd platné, protože váha dolů nejde.. bohužel vydržím jíst několik dnů zdravě a pak několik dnů tláskám na co přijdu.. přitom v březnu, kdy jsem poprvé do tohohle kolotoče vstoupila jsem za měsíc dosáhla úžasných výsledků a začalo si i okolí všímat.. stačilo by mi pouze 6-8kg, co to je, v podstatě nic.. práce na 3-4 měsíce... potřebovala bych asi někoho, kdo by mě podporoval a neodrazoval slovy "ty to nepotřebuješ".. a hlavně v hlavě si to nějak srovnat.. protože z toho všeho už jsem psychicky naprosto unavená a fyzicky mi váha lítá +/- 2kg a já jsem z toho všeho už nervózní... dokonce jsem tento týden byla na akupunktuře pro redukci váhym, zhubla dvě kila, ale dost jsem hladověla tak jsem to co? vzdala.. a kamarádka, co to stále drží- teprve pátý den-už má dole 3kg a vypadá dobře.. kdo mě pomůže? psychiatr? nebo někdo z vás nějakým uceleným názorem, který mě motivuje a vysvobodí z mé depky?.. kdo ví...
Máš dobrý nápady děvče..Moje motivace je hlavně zdravotní, protože mám křečový žíly a nadváha pro ně není úplně to pravý ořechový.A za druhý je to právě obleční a vzled.Štve mě, že se stydím vysvléknout do plavek a podívat se pořádně na sebe do zrcadla.Když jdu do kopce, funím jak praní lokomotiva a zavazování tkaniček v mém podání vypadá jako hloubkový ponor potapěče:-).Když se mi podaří zhubnout, chtěla bych si koupit pořádný plavky. Co máš jako odměnu za zhublá kila vymyšleno pro sebe Ty?Přemýšlela jsem, že z té soli by se dala udělat solná jeskyně:-))..Salc-manka
Aha tak 2kg asi na fotkách znát nebudou:), ale zase ty hubnoucí kolegyně jsou výhoda. Pokud jsi ještě tak neučinila, tak já bych určitě kolegyním o záměru zhubnout řekla, pak by mi totiž bylo trapně, kdybych před nima porušovala režim, mohly by ti dát i tipy na to, co kupují a vaří, a když budou vyprávět, jak sportují, tak tě to taky donutí vyrazit na procházku, aby sis nepřipadala jak lemra líná (nemyslím to nijak zle). Nebo se třeba dohodnout, že jeden den pro ně připravíš zdravý oběd/svačinu a takhle se střídat, opět možnost vyzkoušet nové jídlo a zároveň ve dnech, kdy bude vařit jiná kolegyně, ti zbyde čas třeba na sportování.
Já zatím motivaci mám v oblečení, shodit potřebuju ještě víc než ty, ale takové množství soli nikde neuskladním, navíc téměř vůbec nesolím, takže by to byly zásoby pro další generace:D
Doufám, že ano..ještě mě čekají kontrolní odběry.Zatím jsem zhubla jen 2 kg a váha se víc jak měsíc nehla.Koupila jsem si 24 kg soli, abych měla na očích, co nosím zbytečně za kila na svém těle.Zkoušela jsem je i zvednout, je to docela záběr..a tohle nosím v podobě špeků na sobě..Hubnou moje dvě kolegyně, tak mě to inspiruje a nechci se vzdát..Díky za ohlas.Jak to jde Tobě?Hezký zbytek dne.
A teď už jsi zdravá? Jestli ano, tak co se motivovat tím předchozím zdařilým hubnutím? Třeba zkouknout nějaké fotky před hubnutím a po něm...
Ahoj lidi, chtěla bych vás požádat o podporu.Začala jsem celkem zdařile hubnout, ale pak dostala boreliozu a musela zůstat v klidu.Omezila jsem pohyb a logicky moje váha stagnovala a nehubla jsem.Když byla váha čtvrtý týden stejná, přes moje snažení ve změně jídelníčku, vzalo mi to veškerou motivaci k hubnutí.Potřebovala bych nějak znovu nakopnout a podpořit od ostatních.Cítím, že sama to nezvládnu.Nemáte nějaký života budič nebo nápad, jak znovu dostat chuť se pustit do změny životního stylu?Předem díky za reakce.Jana
U mě je největší problém velikost porcí, když jim bez sebekoučinku, mám velké přílohy ( těstoviny, rýže ....) a málo masa. Takže počet sacharidů za celý den, musí být hodně přes limit
ahoj ja jsem na tom podobně přestala jsem si zapisovat myslela si že to zvladnu a kilo je nahoře jsem naštvaná skusim znovu zapisovat jo a hulky jsem take zanedbavala upřimně si musim přiznat že pohyb a zapisovani fungovalo držte mi palce musim se dotoho znovu obout
Ahoj, také mám problém s jídlem. Potřebovala bych se naučit jíst pravidelně, ale když se o to snažím, jsem hrozně ve stresu, takže to většinou skončí tak, že se večer nacpu sladkostmi a druhý den začínám "hubnout znovu". A hlavně jím hrozně málo a nesnídám. Občas obědvám až ve dvě a večer se nestíhám najíst, nebo mi nedojde, že bych měla a jdu spát bez večeře. Jenomže přidat jídlo se bojím. Asi bych musela mít předem připravený jídelníček, ale množství, které jsem do sebe schopná dostat se ani zdaleka nerovná tomu, co bych měla denně sníst. :-(
večer než jdu spát si pišu jídelníček,sacharidy je můj velký problém a tak kombinuji jak se dá.Blbé je že někdy si říkám,že kvůli semaforu je to nepoživatelné a trápí mě myšlenka a co pak?přece nemůžu jíst pořád to co mi nechutná jen aby svítil zeleně.Zkusím to otočit nejdřív sním a pak zapíšu snad se trefím,ale tomu moc nevěřím tak uvidím
píši si jídelníček každý den a většinou mne chybí tuky. a mám moc sacharidů, jinak dobrý, budu to muset vychyte aby svítily semafory zeleně
Mám jiný problém, začínám mít strach vůbec něco sníst. Všechno přepečlivě převažuju, zapisuju a začínám být na sbe přísnější než kdy jindy. A to jsem v půli hunutí, téměř. Díky sebekoučinku si nedovolím ani ždíbnout něčeho, co bych si dala docela s klidem dřív. Nikdy jsem se nepřejídala, jen asi špatná skladba jídel a dědičnost a porucha štítné žlázy a teď mi to začíná lézt i na mozek.... :-D
Jsem tu nová, ale zapisování do sebekoučiku mi vyhovuje, musím si tak totiž uvědomit, co jím. Zatím to dělám tak, že zapisuju všechno, co jím, abych měla představu o tom, kde dělám chybu. Zjistila jsem, že málo piju, tuky jsou v pořádku, ale jím moc sacharidů atd. Další týden už začnu plánovat. Jinak jsem jednak zjistila, že nejsem zvyklá jíst pětkrát denně a taky, že uždibuju ovoce. Zatím beru sebekoučink jako zrcadlo, snažím se vejít do kalorií, což se mi plus minus daří. Člověk se pořád učí. O víkendu jsem sice kalorie překročila, ale zase jsem šla šestihodinovou túru, tak se to snad vyrovnalo (výdej byl rozhodně větší, než příjem :-) ). Říkám se, že když jsem zvládla tolik věcí, tohle zvládnu taky. Snad.
Já, bohužel, strach z jídla nemám. Hrozně mě to k němu táhne a nedokážu se ovládnout. To mě moc štve. Výčitky nejsou nic platné. Přes týden to jakžtakž jde, ale víkendy všechno obrátí vniveč. Začínám se sebekoučinkem asi potřetí...a do konce to nikdy nedotáhnu.
Alenko,já mívám šílené stavy přejídáním sladkým.čokoláda ,tyčinky a jiné ....
Teď co jsem tady se mi to daří držet na uzdě i když mám někdy co dělat.Uvažovala jsem už několikrát v minulosti vyhledat pomoc ,ale nevím kde ?Třeba to už nebude nutné ,ale nikdy neříkej nikdy :-)
Vzhledem k tomu, že jsem prošla chorobným přejídáním, něco o nezdravém vztahu k jídlu vím. Tady se dá naučit jak s jídlem zacházet, ale pokud Váš strach přetrvává dodnes, zvažte jesli už nepatří do ruky odborníkovi. Protože, když nebudete jíst, když se nenaučíte mít radost z dobrého zdravého jídla, nebudete hubnout! Pokud si chcete popovídat i jinak, napistě mi na meil, mám ho v informacích. Rozhodně se s Vámi ráda podělím o více zkušeností. Držím palce.
Musíte si začít znovu věřit a s námi všemi to společně zvládnete,vžyť lidičky tady dávají neuvěřitelnou podporu
Ahojky všichni,jak děvčata,tak kluci.
Je to bezvadné číst různé komentáře,názory na to,jak sebekoučink na koho působí.Na mně určitě povzbudivě,a hlavně vím,že jsem pod odbornou kontrolou.také mám výhodu v tom,že si vařím jen pro sebe,o to je to snazší,ale pokušení se také objevuje,odolávám však už lépe.